Calenardův průvodce

Elfové

Základní charakteristika

Elfové jsou přibližně čtyři a půl až pět a půl stopy vysocí, povětšinou štíhlé postavy. Na první pohled vypadají drobně a zranitelně, ale skutečnost může být pro normálního člověka více než překvapivá. V jejich tvářích lze pozorovat krásné, ladné křivky. Obličeje jsou poněkud podlouhlejší než u lidí. Špičatá brada, malá ústa, podle mnohých krásný nos a samozřejmě špičaté uši, to je typický obrázek člena vznešeného rodu, tak jak si jej lidé zapamatovali. Málokdo pohlédl elfovi přímo do očí, ale ti, co tak učinili, tvrdí, že jejich oči jsou zelené a hluboké jako lesy, v nichž žijí.
„Svatosvatá pravda čtenáři, věř mi, krásnější oči jsem neviděl. Nejedna elfka mě jimi omámila a byla mi múzou.“ – Calenard
„To je ti podobné.“ – Istravil
Elfí oblečení se vyznačuje velmi jednoduchým, přesto však elegantním střihem. Velmi často převažují světlé a syté barvy, zvláště pak zelená, červená a modrá. Většina šatů je jednobarevná, ostatní barvy na nich působí jen jako lehký dekor. Takto jednouché oblečení je pak zejména u žen doplněno opět jednoduchým, ale krásným šperkem z přírodních materiálů. Jedinou výjimkou, kde je užito tmavých odstínů přírody, jsou šaty určeny pro pohyb v lese. Zvláštností je barva magického původu, jež svůj odstín přizpůsobuje prostředí. Tajemství výroby tohoto skvostu si elfové velmi dobře střeží.
„Tu barvu jsem měl tu čest jednou vidět. Je to opravdová nádhera, jaké není rovno. Její výroba je tak složitá, že je vzácností i mezi samotnými elfy.“ – Calenard
„Tady musím s Calenardem výjimečně souhlasit, tato barva se řadí mezi nejúžasnější díla tohoto národa. V minulosti se objevilo hned několik mocných kouzelníků, kteří se pokoušeli rozluštit magii, jež je bezpochyby do látky vkládána.“ – Istravil
Přestože většina elfů ovládá obecnou řeč, mezi sebou mluví výhradně elfštinou. Ta se do dnešní podoby formovala mnoho a mnoho generací. Dnes je označována za nejkrásnější jazyk, v němž je psána ta nejkvalitnější poezie. Je líbezná, zpěvná a uchu lahodící. Díky své dlouhověkosti mohou elfové věnovat značné množství svého času také studiu cizích jazyků. Mezitím co někteří z nich se snaží naučit se alespoň základy všech jazyků, včetně drowštiny, jiní se věnují podrobnému studiu jednoho z mnoha jazyků. Někteří se dokonce učí ten nejstarší – drakomluvu. Stejně jako jazyk, je krásné i písmo. Elfové používají zvláštní symboly. Nejčastěji psávali na pergameny a svitky, později převzali od lidí o něco praktičtější knihy.
„I já tvořím některé své písně a balady v elfštině, kterou docela dobře ovládám.“ – Calenard


Elfí obydlí

Převládajícím materiálem při stavbě domů je dřevo. Prakticky celé město je postaveno v korunách stromů. Díky tomu není ve městě žádná budova, která by měla více pater. Ovšem v dobách, kdy elfové stavěli svá sídla na zemi, byly některé jejich budovy skutečně velmi vysoké. K největším výtvorům elfí civilizace patří bezesporu magická věž, která stávala v Elderionu. Do dnešních dnů se bohužel tento architektonický skvost nedochoval.
„Celá věž byla zničena během orčích nájezdů přibližně ve stejné době, kdy elfové poprvé užili nekromancie. Pokud by vás zajímaly podrobnosti, hledejte v knihovnách.“ – Istravil
Jestli je něco impozantnějšího než samotné stavby uprostřed těchto krásných měst, pak jsou to jejich interiéry. Vybavení je účelné, bez jediné nadbytečné věci, sladěné v dokonalou harmonii pro oko i pohodlí. Přesto elfové nejraději tráví svůj čas v klidném lese.
„Zvláště přijímací místnosti jednotlivých měst jsou opravdu nádherná. Každý, kdo jednou takovéto stavby navštívil, se do nich velmi rád vrací alespoň ve snech.“ – Istravil
„Nebo v bardových písních…“ – Calenard


Život elfů

Elfové jsou typickou uzavřenou rasou, která si žije sama pro sebe a o své okolí se téměř nezajímá. Problémy, které se jich bezprostředně netýkají, nemají tendenci řešit, alespoň do doby, než je o to někdo požádá.
S většinou ras mají neutrální vztahy. Obecně se dá říci, že nejvíce důvěřují hobitům, ale nikterak nevyhledávají jejich přítomnost. Trpaslíky považují za břídily a nevychovance, lidi za nedůvěryhodné a místy nebezpečné. Gnómové jsou pro ně zcela nepochopitelnými stvořeními. Ani trošku nemají rádi orky, neboť ti si nedokáží vážit přírody, která je pro elfy posvátná, a bytostně nesnáší drowy. Těžko říci, kde má prameny tato nevraživost. Její počátek si nepamatují ani ti nejstarší z obou národů.
Elfí největší láskou je příroda. Mezi jejich nejoblíbenější kratochvíle patří toulky lesem a cestování. Jsou schopni se jeden den rozhodnout, druhý sbalit a vyrazit na cesty, ze kterých se vrátí třeba až po mnoha měsících. Nikam nespěchají, jsou si dobře vědomi své dlouhověkosti a umí s ní naložit.
Stejně jako lesy, těší se elfí oblibě i hvězdy a celá noční obloha. Jejich typickou idylkou je pozorování hvězd v korunách stromů.
Zvláště během vlahých letních nocí mnoho z nich spí v korunách stromů, kde usínají, pozorujíce hvězdnou oblohu.
„Nejen elfové rádi spí pod širým nebem při měsíčku.“ – Calenard
„Jenže ty pod širým nebem spíš, neboť se vždy tak opiješ v krčmě, že nenalezneš ani cestu domů.“ – Istravil


Obchod

Elfové jsou dosti uzavřenou rasou, takže se do obchodu s ostatními rasami příliš nehrnou. To však neplatí obráceně. Elfí zboží je zejména mezi lidskými obchodníky velmi ceněno. Většinou se obchody sjednávají na k tomu určeném neutrálním místě. Snad žádnému lidskému, ani jinému, obchodníkovi nebyla prokázána ta čest, aby mohl obchodovat přímo v elfím městě. Mezi nejžádanější výrobky bezesporu patří jejich šperky a některé zbraně.
„Těmi největšími šperky, které elfové mají, jsou jejich ženy.“ – Calenard


Boj

Byť boj nepatří mezi jejich vášně, nejsou elfové v žádném případě špatnými bojovníky. Mistrně ovládají šerm s meči. Většinou nepoužívají štít, spoléhají se především na svou hbitost a mrštnost. Při složitých piruetách, kterými se elf vyhýbá výpadu protivníka, by byl štít jen na obtíž.
Existuje-li zbraň, kterou ovládají lépe než meč, pak jsou to jednoznačně luky, s nimiž dokáží sestřelit šišku i z toho nejvyššího stromu. Elfové vynikají nejen v ovládání těchto střelných zbraní, ale také v jejich výrobě. Proslýchá se, že existuje několik typů luků, jejichž výrobu si dodnes elfové uchovávají jako své největší tajemství.
„Viděl jsem už několik exemplářů těchto zázračných luků. Jsou jedním slovem úžasné. Podle některých je v nich obsažena i jistá dávka magie.“ – Calenard
„Nepřeháněj…“ – Istravil


Volný čas

Elfové jsou typickými bohémy v tom pravém slova smyslu. Mají-li volno, a toho při své dlouhověkosti mají skutečně požehnaně, oddávají se radovánkám, cestování nebo slastnému nic nedělání. Podobné kratochvíle jsou velmi populární zejména mezi mladšími a nezkušenými elfy. V pozdějším věku, s přicházející moudrostí, svůj volný čas tráví nejraději ponořeni do knih nebo studiem prozatím neprobádaného.